Archelogická naleziště ve Vochově
Údolní niva řeky Mže poskytovala příhodné podmínky pro život po tisíciletí. Výjimkou nebylo ani oblé vochovské návrší, které – jak dokládají četné archeologické nálezy – bylo osídleno již v období mladší doby kamenné (neolitu, 5600 – 4400 před n.l.), pravděpodobně však ještě dříve, v době paleolitu, či mezolitu. Neolitičtí zemědělci se zde trvale usídlili, zakládali osady s tzv. dlouhými domy a kromě zemědělství chovali domácí zvířata.
NÁLEZY Z ROKU 1914
K zachování důkazů o neolitickém osídlení Vochova významně přispěl pan učitel J. Schwarz, který nosil do plzeňského muzea nalezené objekty (např. střepy keramiky) odkryté při těžbě hlíny. V roce 1914 tento učitel zachránil pro muzeum obsah jam nalezených na pozemku F. Soukupa jihozápadně od cihelny za železniční tratí. Tento nález ze dvou míst obsahoval střepy lineární keramiky a vypíchané keramiky.
NÁLEZY Z LET 1930 – 1933
V roce 1930 Václav Čtrnáct – významný archeolog a jeden z nejlepších znalců západočeského pravěku – identifkoval v prostoru Lobkowiczovy cihelny tři sídlištní jámy s nálezy kultury s lineární keramikou. Ty se datují do doby 5 600 – 4 900 let před n.l., tedy do nejstarší doby prvních zemědělců. V roce 1933 nalezli dělníci cihelny další důkazy o osídlení kulturou s lineární keramikou, a zároveň unikátní nález keramické lžíce s dlouhou rukojetí. Díky pozornosti zaměstnanců cihelny a místních lidí se podařilo nálezy zachovat a předat do plzeňského muzea. V roce 1947 zde byla v jiné jámě nalezena slavná „vochovská venuše“.
NÁLEZ PLASTIKY ŽENY Z OBDOBÍ NEOLITU – ROK 1947
Přes pokračující nálezy se dostáváme ke klíčovému roku 1947, kdy byly ze zájmu muzea prozkoumány tři zahloubené objekty ve stěně hliniště Lobkowiczovy cihelny. Jedna z jam obsahovala objekty z kultury s vypíchanou keramikou, tedy z období neolitu 4900 – 4400 před n.l. Nalezeny byly zdobené střepy keramických nádob, štípané a broušené kamenné nástroje, zlomky kostí, mazanice a v neporušené výplni jámy byla nalezena hliněná plastika ženy.
Tato plastika ženy z období neolitu nazývaná jako „vochovská venuše“, je vyrobená z hlíny a jsou pro ni charakteristické zvýrazněné hýždě a poprsí. Plastika z Vochova má výšku 82 mm a šířka 27 mm.
Plastika ženy objevená ve Vochově je první antropomorfní plastikou z období neolitu, která se našla na území Čech a doposud jedinou celou plastikou z území Čech (kromě Moravy). Na jiných lokalitách se našly pouze fragmenty takových plastik. Ze stejného období pochází četné neolitické plastiky z Moravy, z období kultury s moravskou malovanou keramikou.
Originál vochovské venuše můžete vidět v expozici pravěku v Západočeském muzeu v Plzni.
VOCHOV I – PRŮZKUMY V LETECH 1978 – 1980
Starší nálezy vyvolaly značný zájem o lokalitu. V letech 1977–1980 zde prováděl zjišťovací výzkum Archeologický ústav v Praze, který odhalil stopy bohatého osídlení nejen z neolitu, ale i z doby halštatské, laténské a římské.
Jedním z nejvýznamnějších objevů je rondel – kruhový příkopový objekt, do té doby známý výhradně z moravských lokalit. Tento rondel byl datován do období kultury s vypíchanou keramikou. Tvořily jej dvě linie vnějších žlabů a tři soustředné palisádové žlaby; vnější linie měla průměr 47 metrů.
SONDÁŽ Z ROKU 1999
V roce 1999 provedl P. Bricháček a M. Řezáč průzkum slovanských zásobních jam z období raného středověku přesněji z 8 . stol. n.l. Jámy byly až 3 m hluboké a obsahovaly jedny z největších raně středověkých nádob v Čechách. Po rekonstrukci byly vysoké až 40 cm a byly zdobené klasickou výzdobou používanou slovany – hřebenovými vlnicemi. Tento i starší výzkumy ukazují, že zdejší lokalita byla osidlována téměř v průběhu celého pravěku.
VOCHOV II – ZJIŠŤOVACÍ PRŮZKUM V ROCE 2004
V roce 2004 byl objeven druhý rondel na svahu pod železniční tratí. Průměr tohoto rondelu byl nedestruktivními metodami určen na 70 m a zkoumaný příkop dosahoval hloubky až 2 – 2,5 m a šířky 3,3 m. Nález keramického střepu pomohl datovat tento rondel do doby s vypíchanou keramikou. Nálezy z Vochova vypovídají o významu lokality v době neolitu. Archeologové se domnívají, že areál neměl funkci obranou, ale shromažďovací, kultovní a společenskou, tedy, že se jednalo o centrální lokalitu, kde se lidé scházeli.
Daší místa nálezů archeologických památek jsou uvedy na následující mapě.
Zajímavost
Lidé v neolitu používali kamenné nástroje, štípané nebo broušené. Štípané kamenné nástroje jsou z kamene, který se v lokalitě nenacházel. Musel být tedy donesen. Křemenec pocházel ze severozápadních Čech a deskovitý pruhovaný rohovec z bavorského Podunají, tedy ze vzdálenosti cca 130 km. To dokazuje, že po celou dobu pravěku byli lidé v kontaktu a docházelo k interakci kultur. Hlavní kulturní proudy tehdy sledovaly toky velkých řek.
V textu byly použity tyto zdroje:
- Pavlů, I. & Metlička, M. (2013) Neolitický sídelní areál ve Vochově. Praha: Archeologické studijní materiály. ISBN: 978-80-87365-64-9
- Metlička, M. 2014. Pohledy do minulosti Plzeňského kraje. Archeologie od počátku do 10. století. Západočeské muzeum v Plzni.