Slavnostní otevření naučné stezky v sobotu 16. května 2026
V sobotu 16. května se před budovou bývalé Semlerovy továrny, nyní společnosti G-Team, konalo slavnostní otevření naučné stezky o historii Vochova.
Dlouho připravovaný projekt, který si klade za cíl oživit historii Vochova, spatřil světlo světa za účasti široké veřejnosti a za přítomnosti vzácných hostů. Velice nás těšila návštěva lidí, kteří v místě sobotního setkání v různých dobách pracovali nebo kteří přijeli zavzpomínat na členy svých rodin spjatých s továrnou.
Úvodní slovo pronesl Jiří Hlobil, na jehož slova navázalo umístění informačních tabulí a slavnostní přestřižení pásky. Společný přípitek byl posledním symbolickým krokem k otevření naučné stezky. Následoval výklad Petra Domanického, architekta, který se mimo jiné zasloužil o obnovu Loosových interiérů v Plzni. Početná skupina návštěvníků pak mohla nahlédnout za brány továrny s tak dlouhou a bohatou historií, za což velmi děkujeme společnosti G-Team.
Slavnostní setkání bylo také příležitostí k poděkování všem, kteří se o realizaci naučné stezky zasloužili. Naučná stezka navazuje na malbu s historickými výjevy z viaduktu „ Za kanálem“, který již dříve realizoval Okrašlovací spolek Vochov pod autorským vedením Radka Popelky. Na tvorbě obsahu spolupracovali členové spolku a je výsledkem práce celého týmu lidí. Velkou oporou jim pak byla spolupráce s odborníky ze Západočeského muzea v Plzni a Západočeské galerie v Plzni. Děkujeme také každému, kdo nám poskytl doplňující materiály nebo byl jinak nápomocen. Velké díky patří také majitelům, kteří souhlasili s umístěním zastavení na svých pozemcích.
Jedinečné ztvárnění stojanů a panelů naučné stezky vyšlo z návrhů členů spolku. Dosažení konečné podoby a realizace by nebylo možné bez úzké spolupráce se společností Ruml Industry s.r.o. na Sulkově a grafickou dílnou Ramap s.r.o. v Plzni. Velice děkujeme za individuální přístup a kreativní řešení. Za materiální podporu děkujeme PK Beton Plzeňská s.r.o.
Pozvánka je ke stažení ZDE.
„Vochov a celá oblast údolí řeky Mže má za sebou tak bohatou historii, že nás neustále motivuje hledat cesty a příležitosti, jak se o ni dále dělit a dále ji sdílet. Kromě muralu na zdi viaduktu „Za kanálem“ jsme zvolili formu naučné stezky, která má možnost ukázat na zajímavé události přímo v místě, s nimiž souvisí. Může tak pomoci odhalit odpovědi na řadu otázek, například: ‚Kde přesně byla ta falešná Škodovka za 2. světové války?‘ nebo ‚Kde se našla slavná vochovská venuše?‘
Příprava naučné stezky nebyla jednoduchá a zabrala mnoho hodin a dlouhých večerů. Povzbuzením do další práce však po celou dobu příprav byla naplňující a radostná spolupráce v rámci tvůrčího týmu a také s odborníky, kteří s námi ochotně sdíleli své vědomosti. Lepší podmínky jsme si nemohli přát.
Během práce na naučné stezce jsem si uvědomila, že historie Vochova není o salvách a přelomových historických milnících, ale o každodenním životě a oslavách života v cyklech, které k němu patří. Když jsem se ptala M. Kulové a J. Kučerové, jak lidé slavili konec války, hovor se rychle stočil na každodenní starosti a radosti na vsi, každodenní práci jejich rodičů a zdánlivě malé radosti, které zůstaly jako vzpomínky na celý život. Těmito vzpomínkami je například vyprávění o obětavosti místních ochotníků nebo o účasti na sokolských sletech. Do těchto vzpomínek se můžete zaposlouchat také, a to na prvním zastavení u zvoničky.
I život lidí v dobách pravěku přinášel mnohé výzvy. Bohaté nálezy ukazují na každodenní potřeby, které mohly být uspokojovány i díky této štědré a příhodné lokalitě. Na zvláštní význam tohoto místa ukazují objevené rondely a bohaté nálezy keramiky, s nimiž se můžete seznámit na druhém a třetím zastavení.
Ne nadarmo se říká, že sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená bolest je poloviční bolest. To jistě platilo pro místní komunitu, která se vytvářela i kolem fungujících podniků, jakými v minulosti byla cihelna rodiny Lobkowiczů nebo později Semlerova továrna. Ani jedna z rodin neměla lehký osud a statečně čelila realitě, kterou nebylo v silách jednotlivce změnit.
Jsme vděční za ochotu všech se s námi dělit o vzpomínky a děkujeme za čas věnovaný sbírání faktů a obrazových materiálů. Věřím, že mnozí z nás se o své znalosti z historie dělí ve víře, že se lidé poučí z toho špatného a naberou sílu z toho dobrého. Také žiji v naději, že pro nás a pro generace, které přijdou, bude Vochov, stejně jako ostatní místa na Zemi, bezpečným místem, které budeme moci nazývat domovem.“
Eva Křenková
